Přírodní poměry v Austrálii
Květen 15th, 2008 | Autor: Lucie | Rubrika: Příroda
Geologická fakta
Více než polovina Austrálie (61% plochy) patří do pásma subtropického, zbytek (39%) do pásma tropického. Nejteplejší je severní část Západní Austrálie, v centrálních oblastech jsou velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. V Australských Alpách a na Tasmánii jsou v zimním období i mrazy. Nejteplejšími měsíci jsou prosinec až únor, kdy je v Austrálii léto, nejchladnějšími zimními měsíci jsou červen až srpen. V tropech je od května do října suché období, od listopadu do dubna přicházejí monzunové deště, které dodají půdě až 2000 mm vody. Většina kontinentu však trpí suchem. V oblasti Eyreova jezera dosahuje množství srážek pouze 120 mm za rok. V některých lokalitách neprší i několik let. Celkově je Austrálie nejsušším světadílem naší planety. Má značný nedostatek povrchové vody a jediným veletokem je řeka Murray, která s přítokem darling měří 3490 km. Největší jezero Eyreovo, obsahující slanou vodu, má v období dešťů plochu až 15 000 km čtverečních., v době sucha však téměř vysychá, tak jako mnoho menších jezer. Některé potoky a řeky mají vodu jen občas, hlavně na krátkém úseku horního toku, pak ji ztrácejí (tzv. creeky). Po deštích se vyschlá koryta naplní vodou, ale i potom se málokdy voda dostane až k ústí. Nedostatek povrchové vody je částečně nahrazen vodou z artéských a subartéských studní.
Flóra
Australská flóra je většinou velmi zvláštní a neobvyklá. Vyvíjela se v odloučení od ostatního světa po milióny let, a tak zde najdeme formy, které nerostou nikde jinde na světě. Nejtypičtějšími představiteli australských rostlin jsou blahovičníky (eukalypty). Je jich přes 700 druhů a převládají v 95% všech lesů. Hojně rozšířené jsou i akácie, zvané též kapinice, kterých botanikové rozlišují přes 600 druhů. Dalšími pozoruhodnými australskými dřevinami jsou přesličníky (Casuarina), žlutokapy (Xanthorrhoea), neboli trávové stromy, a ,,lahvové stromy” (Brachychiton). V některých pobřežních bažinatých oblastech jsou rozšířeny mangrovníky. Křovinaté porosty blahovičníků, akácií a dalších rostlin, zvané scrub, pokrývají střední a jihozápadní Austrálii. V polopouštních ekosystémech rostou tuhé trávy rodu Spinifex. Austrálie má také značné množství nádherně kvetoucích rostlin, z nichž vynikají kajeputy rodu Melaleuca, kterých je 120 druhů. Na kontinentu roste téměř ve všech biotopech i velké množství orchidejí.
Fauna
Austrálie má také neobyčejně zajímavou zvířenu, která. jak již bylo řečeno, je živoucím dokladem vývoje života na naší planetě. Zvláštní ráz fauny byl způsoben zejména izolací kontinentu od ostatních světadílů. Řád savců vačnatců (Marsupialia) nemá na Zemi nikde obdoby (pouze několik druhů žije také v Jižní Americe). Taková zvířata, jako klokani, koala, vombat, possum, vakoveverka a další, jsou v jiných zemích naprosto neznámá. Ptakořitní savci, jako ježura a zejména ptakopysk, jsou vlastně dokladem vývoje savců z plazů.Všechna domácí zvířata, která jsou dnes v Austrálii, byla dovezena. Králík divoký se od roku 1788, kdy byl přivezen, v některých oblastech tak rozmnožil, že je nemilosrdně pronásledován. V poměru k velikosti země žije v současné době v Austrálii víc než dvojnásobek počtu ptačích druhů proti Severní Americe. Jedna pětina z nich jsou endemité, to znamená, že se vyskytují pouze v Austrálii.
