Zajímavosti.info

Pelargónie (muškáty) patří k běžnému sortimentu balkónových rostlin. Mimoto se však hodí také do kontejnerů, na záhony a do závěsných nádob, také jako vhodné rostliny pro tvarování na pokojové bonsaje.

Historie pelargonií

Převážné množství druhů rodu Pelargonium pochází z Jižní Afriky, a to zejména z kapské oblasti. Lodi holandsko- východoindické společnosti, existující od roku 1602, přistály na cestě okolo Kapska do Indie právě zde v naději, že se jedná o ostrov Dálného východu, aby tu nabraly pitnou vodu pro posádku a cestující. Koření a látky z Dálného východu se těšily v Evropě stále větší oblibě, což vedlo Holanďany k tomu, žev roce 1652 zřídili v zálivu Stolové hory námořnickou základnu a umístili zde vojenskou posádku.

Od té doby se lidé zajímající se o botaniku na svých cestách do Indie v Kapsku často zastavovali. Zkoumali zdejší flóru a postupně pronikali hlouběji do vnitrozemí, odkud také přivezli první pelargónie. Tyto pak nacházely své místo v anglických a holandských sklenících. Dlouhé cesty lodí byly pelargónie schopny přežít díky tomu, že mnohé druhy jsou přizpůsobeny suchému prostředí. Také jednotlivé části rostlin byly schopny dlouhý transport přežít. Právě tento důležitý fakt se stal zásadním pro rozšíření pelargónií do Evropy. Jednotlivé větve a listy se i přes silný osmotický tlak zachovaly dlouho v čerstvém stavu. V Itálii se časem stala velmi oblíbenou hra ,,Far il verde”, při níž prohrál ten, kdo se v kteroukoliv dobu a na libovolném místě nebyl schopen prokázat čerstvým muškátovým listem.

Jeden z prvních druhů, který se dostal do Anglie byl Pelargonium triste. Holandský profesor botaniky Paul Hermann nalezl roku 1672 na svazích Stolové hory Pelargonium cucullatum. Tento druh se podílel na vzniku kříženců dnes pěstované Pelargonium grandiflorum. Roku 1690 byl přivezen do Královské botanické zahrady v Kew v Anglii. Od té doby uběhlo více než 100 let, než byl do Anglie Massonem přivezen druhý rodič křížence Pelargonium grandiflorum. Roku 1700 přivezl z Kapska do Holandska guvernér W. A. Van Stels další druh Pelargonium peltatum. V Anglii se tento důležitý druh objevuje teprve v roce 1774. Tato pelargónie se podílela na vzniku dnešních kříženců Pelargonium peltatum.

Dnes je předchůdcům současných nádherných kříženců věnovaná stále větší pozornost jakožto oblíbeným venkovním a balkónovým květinám. Botanické zahrady celého světa se rozhodně nemíní zříci ukázek jednotlivých zástupců rodu Pelargonium. Navzájem existuje výměnný obchod pečlivě sbíraného osiva různých druhů pelargónií. Mnoho milovníků těchto květin po celém světě zakládá spolky pěstitelů pelargónií, aby se mohli svému koníčku řádně věnovat.